Pokaždé když se chystá jakákoliv stavba, je zcela zásadní znát podloží na kterém se bude stavět. Nabýt dojmu, že geotechnický průzkum není třeba a vrhnout se do kopání základů jen tak, může přinést mnoho nepříjemných překvapení, jakmile se dostanete pod povrch. Dům stojící na nestabilním podloží může mít časem popraskané stěny, začít sjíždět ze svahu a v nejhorším případě může dojít kvůli špatnému podloží i k narušení statiky celého domu a jeho zborcení.
Hlavním cílem geotechnického průzkumu je zjistit poznatky o geologických poměrech v místě chystané stavby, a to vzhledem k tomu, aby bylo možné projektovat hospodárně, s minimálním dopadem na okolní prostředí a bezpečně provést stavbu samotnou i beze strachu ze zhroucení podloží budovu využívat. Tento průzkum se většinou pro získání co nejpřesnějších výsledků provádí po etapách.
Inženýrsko – geologický průzkum tak dává informace o vlastnostech zemin. Podrobnost výzkumu závisí na složitosti terénu i rozsahu stavby. Tento průzkum poskytuje posudky například o agresivitě podzemní vody na konstrukci stavby, odborné posudky pro územní plánování a mnoho dalších informací. Také může zahrnovat stavebně geotechnický dozor investora a dozor při provádění zemních prací. Tento průzkum i vyhodnocuje vlastnosti použitelnosti zemin, hornin i kameniva.
Mnohdy je však třeba provést přímo na místě stavby laboratorní průzkum půdy. Pro to slouží akreditované laboratoře, které provádí zkoušky pevnosti hornin, fyzikální a technologické zkoušky, ale také třeba stanovení receptur pro zlepšení vlastností zemin. Složení půdy může mít zásadní vliv na volbu vhodných základů, na způsob stavby i stavební postupy.
