Když nás trápí kašel, rýma nebo jiná ne až tak vážná potíž, většinou si zajdeme do lékárny a koupíme si nějaké prášky, co nám ideálně okamžitě pomohou. Mnoho lidí už ani nechodí k lékaři, zajdou si do nejbližší lékárny, popíší svoje potíže a očekávají, že jim lékárník vybere to nejvhodnější léčivo. Lékárník tak nemůže být každý. Musí umět určit o co se jedná a vybrat lék tak, aby pomohl a neuškodil. Také když dlouhodobě nejsou nějaké prášky k dostání a v lékárně mají potřebnou látku, mohou potřebné pilulky namíchat.
Jak to ale s lékárenstvím bylo v minulosti? Ve starověku se lidé museli spoléhat jen na šamany a za příčiny nemoci byla považována zvůle démonů a bohů. Všemožní zaříkávači a bylinkáři byli jediná naděje na uzdravení a lidé začali poznávat léčivou sílu rostlin. O něčem jako lékařství se dá hovořit od dob největší slávy Egypta, ale i tehdy byla léčba silně provázaná s magií. Vědecky se k léčitelství začalo přistupovat v antickém Řecku, odkud také pochází Hippokratova přísaha a dnešní znak lékáren Aeskulpova hůl obtočená hadem, která je symbolem léčivé síly a zdraví. Z Říma je zase známé jméno lékaře Galéna, který prosnul objevy v oblasti anatomie a fyziologie a jeho slávu propůjčil i známý český spisovatel Karel Čapek jedné ze své postav ve hře Bílá nemoc.
Ve středověku potom v lékařství zavládla doba temna a kontroverzních léčebných praktik, které byly mnohdy smrtelnější než nemoc samotná. Medicína v Evropě stagnuje a vlivem křesťanství jsou nemoci považovány za dar nebo trest od Boha. Situace se začíná zlepšovat až v renesanci a z baroka pocházejí první apatyky (lékárny).
Dnes je sortiment lékáren opravdu široký, poskytují kompletní lékárenskou péči a poradenství, najdeme v nich široký sortiment léčiv, zdravotních přípravků a pomůcek. Některé lékárny navíc poskytují homeopatické poradenství a homeopatika, jiné pořádají akce spojené s kosmetickými přípravky. V mnoha potom najdeme i ortopedickou obuv pro děti a dospělé nebo veterinární přípravky.