Každý den provádíme stovky různých pohybů, aniž bychom jim věnovali větší pozornost. Ale co když se ty nejjednodušší úkony, jako je psaní na klávesnici nebo držení hrnku ranní kávy, promění v nepředstavitelnou bolest?
Taková bolest je důsledkem syndromu karpálního tunelu. Ten může postihnout každého z nás a jeho vzniku často ani nemůžeme zabránit. Víte, jak vzniká syndrom karpálního tunelu?
Co je to karpální tunel?
Karpální tunel (canalis carpi) je anatomická oblast ruky, která je tvořena zápěstními kůstkami a vazivem. Představuje spojení dlaně a předloktí a současně průchod mezi nimi.
Prostorem karpálního tunelu prochází devět šlach ohýbačů prstů, cévy, nervy a především nerv středový (nervus medianus). Ten je odpovědný za přenos senzorických informací z prstů a motorických stimulů z mozku do ruky. Má na starosti jemnou i hrubou motoriku prstů.
Jak poznat karpální tunel?
Pokud dojde k útlaku středového nervu a zhoršení zásobování krví, dojde k velmi bolestivému stavu, který lidově nazýváme karpály a odborně syndrom karpálního tunelu.
Karpální tunel lze poznat díky projevu několika různých příznaků. Pokud vás trápí snížená citlivost či necitlivost, brnění, trnutí a bolest zápěstí nebo některých prstů (konkrétně palce, ukazováku, prostředníku a prsteníku ruky), je více než pravděpodobné, že vás postihl syndrom karpálního tunelu.
Bolest omezuje pacienta při práci, běžných činnostech nebo ho budí ze spánku. Ruka s karpály je oslabená, především pokud jde o stisk či úchop. Pokud tlak v oblasti karpálního tunelu přetrvává, může dojít i k závažnějšímu postižení nervu, které se projeví postupnou ztrátou citlivosti v prstech.
Jak se projevuje syndrom karpálního tunelu?
Syndrom karpálního tunelu patří mezi úžinové syndromy a je nejčastějším úžinovým postižením nervů.
První příznaky syndromu karpálního tunelu se objevují velmi nenápadně. Ze začátku nemusí být příliš bolestivé a ani tak časté. Jaké jsou tedy karpální tunel příznaky?
Patří mezi ně mravenčení ruky v oblasti dlaně a prstů, bolesti v prvním až třetím prstu či pálení na vnější straně palce. Velmi zřídka se syndrom karpálního tunelu začne projevovat vystřelováním bolesti do paže.
Dalšími příznaky karpálního tunelu je ztráta citu v ruce, zejména v koncích prstů, zhoršená jemná motorika, brnění v prstech či celé dlani a oblasti zápěstí.
Jak vzniká syndrom karpálního tunelu?
Onemocnění syndromu karpálního tunelu nejčastěji vzniká při výkonu profese. Dokonce se karpály řadí mezi nejčastější nemoci z povolání.
Nejvíce ohrožení jsou ti, kteří často pracují s nářadím (kleště, šroubováky, apod.) nebo manipulují se sbíječkou, motorovou pilou, bruskou a podobnými přístroji vydávajícími vibrace. Syndrom karpálního tunelu může postihnout i fyzicky méně náročné profese, třeba hudebníky nebo lidi pracující v kanceláři.
Kromě chronického zatížení zápěstí existují i jiné problémy, u kterých je však prevence obtížná. Tam řadíme hormonální nerovnováhu při užívání antikoncepce, při menopauze nebo v období těhotenství. Právě z těchto důvodů se až 4x častěji s problémem karpálního tunelu potýkají ženy.
Ke vzniku syndromu karpálního tunelu přispívá také revmatoidní artritida, dna, nadváha, alkoholismus, špatná funkce štítné žlázy anebo poranění ruky.
Jak léčit syndrom karpálního tunelu?
V prvních fázích onemocnění, kdy se obtíže karpálního tunelu objevují pouze občas, je dostačující konzervativní léčba. Nutné je zahájit ji co nejdříve, dokud je postižení reverzibilní.
Základem konzervativní léčby je klidový režim. Pacient by se měl vyvarovat opakování monotónních pohybů a omezit přetěžování zápěstí. Odborníci doporučují používat ergonomické pomůcky.
K dispozici je i řada možností, jak zápěstí zafixovat. Minimálně přes noc by mělo být zápěstí zpevněno měkkou ortézou. Nemocnému mohou být podávána antirevmatika či antiflogistika spolu s vitamíny skupiny B. Nedílnou součástí toho, jak léčit syndrom karpálního tunelu, je fyzioterapie.
Pokud syndrom karpálního tunelu nelze léčit konzervativně, jsou pacienti obvykle nuceni podstoupit chirurgický zákrok. To platí v případě středně těžkého a těžkého syndromu karpálního tunelu.
Tereza vystudovala práva na Masarykově univerzitě v Brně. Má dlouholetou praxi, od roku 2012 se živí jako redaktorka, novinářka, reportérka a překladatelka. Psaním se zabývá i ve svém volném čase a jejím snem je jednou vydat svoji vlastní knihu. Miluje pečení a svým blízkým s oblibou připravuje dorty a jiné dobroty.