Plíseň na potravinách je strašákem asi v každé domácnosti. Stačí chvíle nepozornosti, a oblíbený sýr, pečivo nebo ovoce začne pokrývat nežádoucí vrstva zelených nebo bílých skvrn. Ale co když plíseň omylem sníte? Je vždy nutné plesnivou potravinu vyhodit nebo existují výjimky, které potvrzují pravidlo?
Obsah
Co je to plíseň?
Plíseň patři do stejné biologické říše jako houby. V podstatě se jedná o mikroskopickou houbu, kterou lze nalézt prakticky všude — venku i uvnitř, a to po celý rok. Na potravinách ji poznáme podle charakteristických nazelenalých nebo našedlých skvrn, které často „kvetou“.
Ve svém vývoji má překvapivě blízko k pampelišce – neviditelné kořeny se rozrůstají pod povrchem, zatímco viditelná část vystupuje nad něj. Navíc plíseň produkuje spory, drobné částečky nesoucí její DNA, které se neustále vznášejí ve vzduchu a šíří plíseň dál. I přes svou malou velikost má obrovský vliv na prostředí a naše zdraví.
Mykotoxiny
Mykotoxiny jsou škodlivé látky produkované plísněmi, které mohou mít toxické účinky na lidi, zvířata, ale i rostliny. Nejčastěji se objeví kontaminovaných, potravinách či krmivech, které jsou uskladněny v nevhodných podmínkách, jako je vysoká vlhkost a teplo. Tyto látky jsou obzvlášť zákeřné, protože mohou způsobovat jak akutní problémy – například otravu či poškození jater – tak i dlouhodobé zdravotní komplikace, včetně oslabení imunitního systému nebo dokonce karcinogenních účinků.
Co říkají studie?
- Negativní účinky mykotoxinů přitom často nejsou okamžitě zřejmé. Jak upozorňuje Arun Bhunia, profesor mikrobiologie potravin na Purdueově univerzitě.
- Neblahé účinky se neprojeví jednorázovým požitím. Místo toho se tyto látky v těle hromadí v průběhu času.
I když se tedy po konzumaci plesnivé potraviny můžete cítit dobře a nepociťovat žádné obtíže, mykotoxiny tiše narušují zdraví organismu, což z nich činí neviditelnou, ale velmi reálnou hrozbu.
Co dělat, když sním plíseň?
Pokud jste někdy omylem snědli plesnivé jídlo, ve většině případů se není čeho obávat. Tělo si obvykle dokáže s malým množstvím plísní poradit, aniž by došlo k vážným následkům. Jednorázová konzumace plesnivé potraviny proto zpravidla nepředstavuje žádný velký problém. Přesto byste neměli nad tímto rizikem mávnout rukou, protože pravidelná konzumace plísní může mít nepříznivý vliv na vaše zdraví.
Plísně totiž produkují toxiny, které mohou dráždit trávicí systém. Ve výjimečných případech se mohou objevit závažnější příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, průjem, nadýmání, zvýšená teplota nebo dokonce silná alergická reakce zahrnující dýchací obtíže. Pokud se tyto příznaky objeví po požití plesnivé potraviny, je důležité neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Ačkoliv většina případů konzumace plísní končí bez následků, je lepší být opatrný a věnovat pozornost zdravotním signálům vašeho těla.
Můžu plíseň odkrojit?
Plísně jsou všudypřítomné organismy, jejichž mikroskopické spory se neustále vznášejí ve vzduchu a snadno se usazují na povrchu potravin. Když najdou pohostinné prostředí, například vlhko a vhodnou teplotu, začnou rychle růst a vytvářet typické barevné skvrny. Přestože se může zdát, že odstranění viditelné části plísně potravinu zachrání, realita je často úplně jiná. Plíseň totiž prorůstá hluboko pod povrch, kde není vidět, a spolu s ní se často objeví i bakterie, které mohou být zdraví škodlivé.
Například u baleného ovoce, jako jsou jahody, stačí, aby byla plesnivá jedna — je vysoce pravděpodobné, že spory už kontaminovaly i ostatní plody. Podobně ani odkrojení plesnivé části sýra či chleba nezaručí bezpečnost potraviny, protože nebezpečné toxiny, například aflatoxiny, mohou zůstávat i v neviditelných částech. Místo seškrabování či odříznutí je proto bezpečnější plesnivou potravinu vyhodit, aby nedošlo k ohrožení vašeho zdraví.
Je pravda, že v některých případech nemusím potraviny vyhazovat?
Ano, existují případy, kdy není nutné plesnivou potravinu okamžitě vyhodit. U tvrdých potravin s nízkým obsahem vlhkosti, jako jsou mrkev, tvrdé salámy nebo některé sýry, je možné vrstvu s plísní pečlivě odkrojit, aniž by to představovalo zdravotní riziko. U těchto potravin plíseň neprorůstá hluboko pod povrch, což z nich činí bezpečnější výjimku.
U většiny potravin to však neplatí. Čerstvé maso, měkké ovoce a zelenina, jogurty nebo džemy jsou na plísně mnohem náchylnější, protože jejich vysoký obsah vlhkosti umožňuje plísním prorůst do hloubky a šířit se po celé struktuře. V takových případech už nestačí plíseň odstranit a je lepší celou potravinu vyhodit, abyste předešli zdravotním komplikacím.
Správné skladování je klíčem k úspěchu!
Nejlepší prevencí je udržovat lednici čistou – pravidelné mytí pomáhá eliminovat plísně a bakterie, které tam mohou přežívat, i když nejsou viditelné. Důležité je také potraviny spotřebovat včas.
Čím déle je skladujete, tím větší je riziko, že se kontaminují plísněmi, zvlášť pokud jsou vystaveny vlhkosti nebo kolísání teplot. Dodržováním těchto jednoduchých pravidel nejen prodloužíte trvanlivost svých potravin, ale také výrazně snížíte riziko zdravotních komplikací.
Zdroje: Apetit, Prima Fresh, Cleveland Clinic, Healthline, Tasting Table
Natálie Schönová je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Fascinuje ji alternativní umění, od filmu až po poezii. Je vášnivou milovnicí nevšedního jídla a psaní. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a pracuje na svých textech. Psaní ji provází od dětství, kdy poprvé vzala do ruky tužku, a stále objevuje nové formy vyjádření.