Stejně jako my, i naši domácí mazlíčci mohou čas od času onemocnět. Bohužel na rozdíl od lidí nám naši chlupatí miláčci neprozradí co, kde a jak je bolí, a tak musíme jejich trápení poznat sami. Ne nadarmo se říká, že zvířátka jsou ti nejtišší pacienti. Místo toho, aby jako lidé hlasitě naříkali, si často najdou tichý kout, kde se stočí do klubíčka a tiše trpí. Jisté signály však pozorovat můžeme. Pokud se nám z jinak neustále veselého pejska, který kolem nás pořád běhá a vrtí ocáskem, stane hromádka neštěstí, ležící schoulená někde pod postelí, pravděpodobně je něco špatně.
I když máme pochybnosti o tom, jestli je náš mazlíček opravdu nemocný, nebo má třeba jen špatnou náladu, návštěvu veterináře bychom neměli odkládat. Nicméně je obecně známo, že návštěva veteriny není pro zvířátka zrovna příjemným zážitkem a spousta z nich ji snáší opravdu špatně. Je proto dobré mít vše pečlivě připraveno a zařízeno tak, aby celá prohlídka proběhla rychle a hladce. Před tím, než se vydáme na veterinu bychom si tedy měli zkontrolovat několik základních věcí.
Žádná veterinář nám neporadí bez toho, aniž by zvířátko viděl, tudíž i když ho nechceme vystavovat nepříjemnému stresu je opravdu důležité, aby návštěvu absolvovalo s námi. Pokud je pacientem pejsek měli bychom mít s sebou pro všechny případy pevný obojek a vodítko. V případě kočičky zase pevnou a čistou přenosku. Zvláště po operacích a zákrocích je více než důležité, abychom zvířátko uložili do sterilního prostředí. Pro každý případ je dobré s sebou na návštěvy veterináře nosit očkovací průkaz. Když nic jiného, veterinář z něj může vyčíst osobní údaje o našem zvířátku a zjistit datum jeho posledního očkování. Pokud bylo zvířátko před tím léčeno nebo ošetřováno na jiných pracovištích, je potřeba vzít s sebou záznamy o léčbě na tomto pracovišti. Veterináři to může pomoci určit další postup léčby.
Nejen zvířátka, ale také my bychom se měli na návštěvu veterináře připravit. Důležitý je třeba vhodný oděv. Při vyšetřeních je počítat s tím, že budeme panu doktorovi muset nejspíš asistovat a našeho mazlíčka přidržovat a je dost možné, že se u toho zašpiníme. Také bychom se měli snažit o průběhu nemoci zvířátka zjistit co nejvíce informací, tedy pozorovat jeho chování, zapamatovat si, kdy a co naposledy jedl, kdy se začal chovat divně a podobně. Veterináři to usnadní spoustu práce a pomůže určit přesnější diagnózu.
Kam budeme chodit k veterináři záleží čistě na nás. Někdo dává přednost co nejmenší vzdálenosti, někdo zase ordinační době a jiný si zkrátka potřebuje s doktorem padnout do oka. Nicméně kdo hledá najde. Vyzkoušet můžeme například veterinu ve Vejprnicích.
