Nejen chladné počasí, ale také rychlé změny teplot mohou zapříčinit spoustu nemocí. Mezi ty nejčastější patří chřipka a nachlazení, které máme však často tendenci podceňovat. Pokud neležíme doma v horečkách, nebo ustavičně nezvracíme, není přeci důvod, abychom zůstávali doma.
Někteří řeší chřipku tak, že celý den popíjí horký čaj, někteří se do sebe zase snaží vpravit co nejvíce vitamínů ve formě ovocných šťáv a jiní si dají léky proti bolesti, aby byli schopni „normálně“ fungovat. Když už se však chřipku rozhodneme léčit, většinou zamíříme spíš do lékárny, než abychom se nechali vyšetřit u našeho obvodního lékaře. V době, kdy se na internetu dočteme pomalu i o tom, jak provést operaci slepého střeva, natož jak vyléčit obyčejné nachlazení, není přece názor odborníka potřeba. Nebo ano?
Spousta lidí má dnes tendenci se návštěvám u lékařů vyhýbat, a to hned ze dvou různých důvodů. Buď se bojíme, že by nám lékař mohl objevit něco vážného anebo naopak své problémy bagatelizujeme a návštěvu lékaře považujeme za zbytečnou ztrátu času. Zatímco některé nemoci, jako třeba hnisavá angina, nás dokáží úplně vyřadit z provozu a k návštěvě lékaře nás jednoduše donutí, jiné v nás vzbuzují otázku, zda je vůbec nutné, věnovat jim nějakou pozornost. Jedním z takových případů je nachlazení.
Spousta lidí si nachlazení plete s chřipkou, nicméně se jedná o dva rozdílné typy onemocnění. Zatímco chřipka nás skolí během pár hodin jako blesk z čistého nebe, nachlazení se začíná projevovat postupně. Oproti chřipce nachlazení neprovází horečky, zato opravdu intenzivní rýma. Určitou „výhodou“ chřipky je, že vysoké teploty, které ji provází nás vyřadí z běžného provozu a donutí nás alespoň v jejím nejhorším období odpočívat.
Návštěvám praktika se však lidé s těmito nemocemi vyhýbají. Podle statistik se čekárny obvodních lékařů v České republice postupně vyprazdňují. Důvodem je většinou pracovní vytíženost pacientů. Někteří mají pocit, že se bez nich kolegové v práci neobejdou, někteří se bojí, že kvůli své nepřítomnosti přijdou o peníze a jiní mají zase strach, že si během doby, co nebudou v práci šéf uvědomí, že je vlastně nepotřebuje. Místo toho, abychom tak nemoc vyleželi už v začátcích, máme mnohdy tendence se přepínat a nemoc ignorovat. Přechození obyčejného nachlazení se nám potom však může vrátit „i s úroky“. Jedním z možných komplikací, které mohou v této souvislosti nastat, je sekundárně rozvinutá zánět plicní tkáně.
