Navštívit lékaře mimo pracovní dobu se někdy zdá být jako nadlidský úkol. Doba, kdy doktoři ordinují, se totiž často shoduje s běžnou pracovní dobou a jen málokdy tak zaměstnanec může vyhovět pracovně-právním požadavkům a řešit to ve volném čase.
Naštěstí čeští zákonodárci pro tyto situace přinesli řešení – překážky v práci na straně zaměstnance. Díky tomuto právnímu institutu tak vznikla známá propustka k lékaři, která je dnes hojně využívaná. Zajímá vás, kdo má na propustku k lékaři nárok? Nevíte, jak se počítá propustka k lékaři? Tento článek vás bude zcela jistě zajímat.
Propustka k lékaři z hlediska legislativy
Překážky v práci na straně zaměstnance a s tím související povinnosti vymezují právní předpisy. Problematiku zastřešuje zákon č. 262/2006 Sb., zákon zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a doplňuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“).
Do překážek v práci řadíme například svatbu, narození dítěte, úmrtí, doprovod či právě návštěvu lékaře. Ta konkrétně patří do skupiny překážek s názvem Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Při správném doložení důvodů je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a poskytnout propustku k lékaři. Ačkoliv je propustka k lékaři všední záležitostí, pracovní zákoník ani nařízení vlády tento pojem neznají.
Kdy mám nárok na propustku k lékaři?
Na propustku k lékaři máte jako zaměstnanec nárok z důvodu běžné návštěvy lékaře, vyšetření či ošetření, nebo z důvodu doprovodu rodinného příslušníka. Nárok vzniká za předpokladu, že návštěva zdravotnického zařízení nemohla proběhnout mimo pracovní dobu.
Návštěva může být plánovaná nebo neplánovaná. Podle § 206 odst. 1 zákoníku práce je nutné zaměstnavatele požádat o poskytnutí pracovního volna. Jinak je nezbytné zaměstnavatele bez zbytečného průtahu informovat. Zaměstnanec musí včas doložit důvod, proč se návštěva nemůže uskutečnit mimo pracovní dobu.
V případě, kdy se jedná o urgentní záležitost, není potřeba žádat o svolení zaměstnavatele. Je však vhodné jej informovat hned jak to bude možné a důvod odchodu pak následně doložit.
Jak dlouho můžu být na propustce?
Na propustce můžete být po dobu nezbytně nutnou. Právní pojem „nezbytně nutná doba“ je jedním z neurčitých právních pojmů a nemá tedy přesnou definici. Zákon povoluje vlastní interpretaci ustanovení. Je do toho zahrnut čas, který zaměstnanec stráví na cestě do zdravotnického zařízení a zpět do zaměstnání, délku samotného vyšetření i čas strávený v čekárně. Nutno podotknout, že nezbytně nutnou dobu nelze nijak paušalizovat a je vždy věcí konkrétního vyšetření či ošetření.
Jako zaměstnanec byste měli navštívit zdravotnické zařízení, které je nejblíže vašemu bydlišti či místu zaměstnání. Pokud však máte lékaře ve vedlejším městě nebo v jiném okrese, nezoufejte. Zaměstnavatel má sice právo náhradu mzdy omezit pouze na dobu strávenou u lékaře, nikoli však na cestu. Je tudíž možné získat propustku k lékaři i mimo okres.
Jak proplatit propustku k lékaři?
Pokud jsou splněny zákonného předpoklady, máte nárok na pracovní volno s náhradou celé mzdy či platu.
Kdo má nárok na doprovod k lékaři?
Nárok na doprovod k lékaři má ten, kdo doprovází k lékaři rodinného příslušníka z důvodu náhlého onemocnění, úrazu ale i plánovaného vyšetření. Nárok vzniká pouze v případě, kdy je doprovod k lékaři nezbytný a pokud dané úkony nemohly proběhnout mimo pracovní dobu. Zpravidla se jedná o doprovod malého dítěte nebo nemohoucího rodiče. Jelikož je maximální délka volna k doprovodu jeden den, můžete získat propustku na celý den.
Jak se počítá propustka k lékaři?
Ať už potřebujete propustku z důvodu návštěvy lékaře nebo doprovodu rodinného příslušníka, máte nárok na náhradu mzdy. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku zaměstnance. To však u doprovodu k lékaři neplatí v případě, že má doprovázející již nárok na ošetřovné.