Proč jsou pohřební obřady nezbytné

Proč jsou pohřební obřady nezbytné

Život a smrt. Dvě strany jedné mince, které nelze oddělit od sebe. Doplňují se, a ačkoliv to je velmi bolestné patří neodmyslitelně k sobě. Do doby, než lidé vynaleznou elixír nesmrtelnosti se se smrtí budeme muset potýkat. Už tak je ale velmi povzbudivé, že během několika stovek let se průměrný věk zvýšil téměř na dvojnásobek. Zatímco v pravěku se sotva někdo dožil čtyřicítky, dnes se průměrná délka života pohybuje kolem osmdesáti let. Můžeme děkovat především vyspělé medicíně a výraznému zlepšení životních podmínek díky vědě a technologickému pokroku.  V závislosti na délce života ale také společenských a kulturních normách se také vyvíjely pohřební rituály.

Pro lidi je smrt mystérium a její příchod je v každé kultuře spojen s moha obřady, které mají zajistit zesnulému co nejsnazší přechod do posmrtného života. Každý si jistě vybaví slavné pyramidy z Egypta, kde své místo odpočinku nalezli faraonové, mnozí možná znají legendami opředený pohřeb vikingů na zapálené lodi a klasické křesťanské obřady si v našich končinách vybaví každý.

Dříve byl pohřeb hlavně službou zemřelému, kdy bylo dodržení všech tradic nezbytné pro zajištění v posmrtném životě. Dnes je pohřeb významný především pro pozůstalé. Je vyjádřením úcty a možností se naposledy rozloučit, vzdát poctu a emočně se s tím lépe vyrovnat. Je to v podstatě přechodový rituál, který pomáhá porozumět nově nastalé situaci a smířit se s ní.  Pohřeb dnes celý zařídí pohřební služba, a to podle přání rodiny a zesnulého. Může se konat v kostele nebo smutečním sále. Pohřební služba vybaví všechny náležitosti a rodina se tak může věnovat svým pocitům a smiřování se se situací. V dnešní době je pohřeb také obřadem, kde mají lidé možnost projevit otevřeně emoce, mluvit o nich s ostatními a lépe je tak pochopit.