Frgál, slivovice a polévka kyselice patří k typickým krajovým specialitám na Valašsku. Recepty na frgály se v rodinách předávají, staré receptury se schovávají a vylepšují na základě vlastních zkušeností. Frgál musí být tenký, ale ne tolik, aby jím protekla náplň, vláčný a měkký musí být i jeho okraj. Není proto divu, že udělat frgál není jednoduché a nejlepší frgály dělávají babičky.
Dnes už se peče jinak než před sto lety, pekárny mají stroje na mísení těsta, zrychlilo se i zpracování těsta a zdokonalily se pícky na pečení. Z dobré pekárny chutnají frgály stejně dobře jako od babičky ze zapadlé chaloupky. Možná budete překvapeni, ale frgál znamenal v jeho původním smyslu nepovedený koláč. První zmínka o něm pochází už z roku 1826. Později se označení frgál začalo používat pro velké sladké koláče různých chutí, takové, jaké se dnes prodávají na řemeslných trzích. Frgály si získaly už před lety velkou oblibu a pekly se pro různé slavnosti a hostiny, na velké svátky, ke křtinám, na svatby a v bohatých chalupách i v neděli. Tomuto druhu koláče se v některých regionech Moravy říká také pecák nebo prostě jen koláč.
Nejtypičtější náplně frgálů jsou z tvarohu nebo hruškových povidel, oblíbené jsou také makové a povidlové. Náplní je ale nepřeberné množství, záleží jen na surovinách a fantazii pekaře nebo pekařky. Dá se do nich využít téměř každé ovoce ze zahrady nebo sadu, dělají se z borůvek, ořechů, mrkve, zelí nebo dokonce z brambor.
A jak se frgály dělají? Z kynutého těsta, jehož základem je kvalitní hladká mouka, cukr, tuk, mléko a vejce. Bochánky se válí na kruh o průměru přibližně 30 centimetrů. Náplň se rovnoměrně rozetře po těstě, po obvodu se nechá asi jeden centimetr těsta, který se potírá rozšlehaným vejcem. Náplň se nakonec ještě posype drobenkou z cukru, tuku a mouky. Abychom měli jistotu, že koláč neztvrdne, je dobré potřít po upečení okraj mlékem a celý koláč po vychladnutí pokapat rozehřátým máslem s vanilkovým cukrem a rumem.
Hospodyňky říkají, že tajemstvím úspěchu jsou především kvalitní suroviny. Prababičky na pečení používaly kachní sádlo, dnes se většinou musíme spokojit s máslem nebo jiným tukem na pečení. Suroviny se musí před pečením ohřát na pokojovou teplotu, aby se s nimi dobře pracovalo a rychle se spojily.
