U příležitosti různých svátků se v každém koutku naší země pekly koláče. Staré osvědčené recepty má každá hospodyně, zpravidla se dědí i po několik generací. Liší se nejen podle rodinných zvyklostí, ale také podle regionu. Trochu jiné koláče se pečou v Čechách, jiné na Moravě. Liší se jak náplněmi, tak zdobením. Hlavními a nejvíce užívanými náplněmi jsou tvaroh, mák a povidla. Náplň může být ozdobena rozinkami nebo kousky mandlí. Koláče jsou také různě vysoké, do některých se můžete pořádně zakousnout, jiné jsou tenké jako papír. Některé mají jen pocukrované okraje, jiné jsou téměř uzavřené těstem a posypané drobenkou. Velmi zdobné jsou například chodské koláče, které hýří vzory a náplně se na nich střídají. Koláče mají také svoje specifické názvy.
Pravé frgály se ale pečou jen v okolí Rožnova pod Radhoštěm. Vyrábějí se ručně, podle tradičních receptur a technologií. Nenajdete na nich zpravidla žádné náhradní suroviny, původní jsou i druhy použitého koření. Dnes už nikdo nevnímá význam slova frgál, každý si představí tenký, ale velký koláč, který se rozřezává na výseče kruhu. Protože muži na Valašsku tradičně dávali přednost masu, pod pojmem frgál označovali veškeré pečivo. Někdy se takto nazývalo dokonce pečivo připálené. Výroba velkých koláčů začala počátkem devatenáctého století, veliké koláče upečené v peci si získaly oblibu a prosadily se v celém regionu Valašska. Ani dnes se bez frgálů neobejde žádná svatba, posvícení nebo křtiny, podávají se ke kávě v restauracích a cukrárnách, najdete je na stáncích na poutích. Protože si jejich výroba žádá pekařské zkušenosti, jsou moderní hospodyňky rády, když si mohou oblíbenou pochoutku koupit místo toho, aby trávily hodiny v kuchyni. Některé pekárny se na výrobu frgálů vyloženě specializují a nabízejí i novinku, tolik oceňovanou v dnešní uspěchané době. Čerstvě upečené koláče se šokově zmrazí, zachová se tak jejich aktuální kvalita a chuť. Když je potom podáváte, nikdo vám neuvěří, že nejsou čerstvé.
