Sehnat v dnešní době zubaře, může být opravdu problém. Obzvláště ve větších městech je o zubaře doslova nouze. Zubaři jsou pak nuceni pacienty z kapacitních důvodů odmítat. I když se může zdát, že zubní ordinace potkáváme prakticky na každém rohu, ve skutečnosti je zubařů na počet obyvatel v Česku nedostatek. Na jednoho zubaře totiž připadá i 1500 pacientů. Spousta lidí tak zůstává i u zubařů, se kterými nejsou spokojeni, jen aby vůbec nějakého měli.
Pokud jsme se ocitli v situaci, kdy nemáme zubaře, s jeho hledáním bychom měli začít co nejdřív. Rozhodně není moudré myslet si, že se bez preventivních prohlídek obejdeme a v případě nutnosti nám pomohou na pohotovosti. To je velký omyl. V nemocnici nám jsou sice schopni podat „první pomoc“, nikdy nám ale neposkytnou tak důkladnou péči, jako náš zubař. Po rychlém zákroku na pohotovosti nás lékaři stejně odkáží na našeho zubaře.
Hledat nového zubního lékaře nemusíme jen v případě nespokojenosti se službami našeho stávajícího doktora, ale také třeba v případě, že se přestěhujeme, náš lékař odejde do důchodu nebo třeba na mateřskou dovolenou. Dalším problémem nedostatku zubařů je také fakt, že značná část z nich je starší 55 let. Spousta lidí si tak bude muset za pár let hledat nové zubaře a celá „krize“ se tak ještě prohloubí.
Někteří lidé neměli za celý živit jedinou plombu a mají tak pocit, že pravidelnou péči zubaře nepotřebují. Takto riskovat se však nevyplácí. Nikdy totiž nevíme, kdy nás potká nějaké neštěstí, ať už v podobě těžkého zánětu dásní nebo třeba vyraženého zubu. V tomto případě je rozhodně na místě, mít se na koho obrátit. To, jestli mají lidé zdravé zuby a nebo si z každé prohlídky odnáší tři „zubní záplaty“ nezávidí jen na důkladné domácí péči. Je sice pravda, že pravidelná péče o náš chrup je nejlepší prevence proti vzniku zubního kazu, nicméně pokud máme zvýšenou kazivost nebo citlivost zubů, ani čištění desetkrát denně nám nemusí pomoct. V tomto případě je opravdu nutný zásah odborníka v bílém plášti.
