Většina z nás se k lékaři vydá, jen pokud nás něco opravdu trápí a domácí léčba nepomáhá. Řekneme mu, co nás trápí, předepíše nám prášky a jakmile jsme zase zcela zdraví, na lékaře úplně zapomeneme. To však není úplně nejlepší přístup, řešit své zdraví ve chvíli, kdy jsme nemocní a jinak ho brát jako samozřejmost o kterou se nemusíme starat. Zdraví je totiž komplexní celek, na který má vliv mnoho rozdílných faktorů a pokud mu chceme plně porozumět a léčit nemoc a nejen příznaky, je potřeba znát celou historii našeho zdravotního stavu. Nebojte se tedy se svým lékařem mluvit, když se vás na něco zeptá, ještě vám to v budoucnu může pomoct.
Každá preventivní prohlídka by měla začínat doplněním anamnézy neboli informací o zdravotním stavu člověka, o nemocech v rodině, prodělaných operacích, životní situaci a dalších rizikových faktorech, které mohou ovlivnit zdraví. Z toho důvodu je třeba mít lékaře, se kterým se nebojíme mluvit, víme, že mu tyto osobní informace můžeme sdělit a on je použije pouze k lepšímu posouzení našeho zdraví. Takovým doktorem je například MUDr. Vladimír Chvojka v Náchodě, kterého si pacienti nemohou vynachválit a vždy se na něj mohou spolehnout. U určení anamnézy lékař potřebuje znát rodinnou anamnézu a všechny dědičné choroby vyskytující se v rodině, kterými jsou hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, nádorová onemocnění nebo diabetes. Zaznamenává se i počet a věk nemocných příbuzných.
Dále se určuje osobní anamnéza, která má obsahovat informace o všech současných i minulých obtížích nemocného a operacích, které prodělal. Řadí se sem i informace o trvalém užívání léků a základních životních funkcích jako je spánek nebo chuť k jídlu. Ještě pokročilejší je potom pracovní anamnéza, která zahrnuje zaměstnání a rizikové faktory z něj vyplývající. Někdy se pro komplexnější obrázek určuje i sociální anamnéza, protože sociální prostředí ve kterém žijeme, také může ovlivňovat naše zdraví. U žen se ještě provádí gynekologická anamnéza.
