Většina alternativních způsobů výživy se od běžného způsobu stravování odlišuje vyloučením specifických druhů potravin, nejčastěji živočišného původu. Rozdíly však mohou být i v odlišném způsobu přípravy pokrmů, ve výběru potravin, v neobvyklém rozložení stravy během dne či v nezvyklé kombinaci potravin. Vzhledem k velmi široké škále různých druhů alternativní stravy ji nelze jednostranně odmítat. Co je alternativní stravování?
Co je alternativní stravování?
Termín alternativní stravování není jednoznačně definována. Alternativní výživa zahrnuje široké spektrum způsobů stravování, které se liší od konvenčního stravování. Za alternativní způsob stravování tedy můžeme považovat takovou konzumaci jídla, která se odlišuje od běžně zažitého složení potravin v daném prostředí. Nemusí se odlišovat pouze složením jídelníčku, ale také úpravou jednotlivých potravin.
Základním kritériem vhodnosti konkrétního alternativního směru stravování je spektrum potravin a z něj zastoupení poměru hlavních živin – tedy bílkovin, sacharidů a tuku. Čím je spektrum „povolených“ potravin alternativního směru stravování užší, tím je daný alternativní směr méně vhodný. Naopak čím je spektrum konzumovaných potravin širší, tím je menší pravděpodobnost nedostatku (či nadbytku) některé z živin. Pokud daný alternativní směr povoluje dostatečně široké spektrum potravin, bývá z hlediska příjmu živin adekvátní.
Proč se stravovat alternativně?
Alternativní způsob stravování je životní filozofie, která vnímá člověka jako celek a smyslem je nastolit rovnováhu v souladu s přírodními zákony. Motivace zvolit alternativní způsob stravování je různá. Důvodů je mnoho, ať už jsou zdravotní, morální či etické. Alternativní stravování lidé volí nejčastěji kvůli změně životního stylu, redukce tělesné hmotnosti, ochraně životního prostředí, nesouhlasu s porušováním práv zvířat a jejich zabíjením kvůli potravě nebo nechuť žít na úkor jiných tvorů. Produkce rostlinných potravin nemá tak ničivý dopad na ekologii a je méně energeticky náročná ve srovnání s produkcí masa. Nezanedbatelné jsou však i náboženské důvody.
Alternativní výživové směry
Alternativní strava obsahuje široké spektrum nejrůznějších směrů stravování. Tohle jsou nejznámější z nich:
VEGETARIÁNSTVÍ
Jedná se o jeden z nejstarších a nejrozšířenějších způsobů alternativního stravování. Základním znakem vegetariánské stravy je omezení až úplná eliminace potravin živočišného původu. Vegetariáni jsou zpravidla po výživové stránce skromnější a střídmější, odmítají kouření i alkoholické nápoje. Vegetariánství se dále dělí do několika základních forem:
- Demivegetariánství – není považováno za vegetariánství v pravém slova smyslu, jelikož nejedí pouze červené maso, ale ryby a drůbež ano konzumují.
- Semivegetariánství – konzumují se pouze některé druhy masa.
- Laktoovovegetariánství – konzumuje se pouze mléko, mléčné výrobky a vejce.
- Laktovegetariánství – připouští se pouze spotřeba mléka a mléčných výrobků.
- Ovovegetariánství – konzumují se pouze vejce.
- Veganství – eliminace všech potravin živočišného původu.
- Frutariánství (fruktariánství) – je zaměřeno na konzumaci tepelně neupraveného ovoce a ořechů (popřípadě plodové zeleniny), přičemž podmínkou je získat plody výhradně bez zásahu člověka, tedy sběrem plodů spadlých na zem.
- Vitariánství – jedná se méně přísné frutariánství, jelikož je zde možnost rostlinnou stravu i sklízet.
MAKROBIOTIKA
Makrobiotika je způsob stravování úzce spojený s jednou z nejstarších filozofií světa (čínský taoismus, zen – buddhismus), která přesahuje až do výživy. Tento alternativní způsob stravování říká, že každá potravina má určitou energii a je nutné mít energie jin a jang v rovnováze. Cílem je vytvořit v těle harmonii, a z tohoto důvodu se omezují potraviny ve skupinách jin a jang a převahu mají tvořit potraviny harmonické. Za nejvíce harmonickou je považována rýže. Základem stravy makrobiotika proto tvoří obiloviny (až 50 %) a každé sousto by měl člověk před spolknutím přežvýkat alespoň 50x.
Makrobiotika dělí potraviny podle dvou protikladných energetických sil:
- potraviny se silou jin – koření, cukr, med, sůl, tekutiny, olej, ovoce, některé druhy zeleniny, mléčné výrobky, brambory, alkohol;
- potraviny se silou jang – ryby, maso, vejce, drůbež a mořští živočichové.
RAW STRAVA
Tento bezmasý alternativní způsob stravování je založen na konzumaci rostlinné potravy, především ovoce a zeleniny. Potraviny se konzumují výhradně v syrovém stavu, tepelně neošetřené. Výjimku tvoří pouze celozrnné pečivo, brambory a některé druhy luštěnin. Při tepelném zpracování těchto produktů se volí takový čas a způsob přípravy, aby se co nejméně snížila biologická hodnota a zároveň byla dobrá stravitelnost a chutnost.
PŘERUŠOVANÝ PŮST
Přerušovaný půst, anglicky Intermittent Fasting (IF), je zastřešujícím výrazem pro různé druhy přesně naplánovaných a časově omezených režimů, kdy se cyklicky střídají dvě fáze v určitém období. Obdobím rozumíme jeden den (24 hodin) a fáze jsou dvě. V první fázi má člověk předem stanovený počet hodin, které využívá ke stravování. Druhá fáze, tedy zbylá část dne, je určena k držení dobrovolného půstu.
Přerušovaný půst, také přerušované omezování energie, je způsob stravování, nikoli restriktivní dieta. I přesto, nebo možná spíš právě proto bylo prokázáno, že u člověka, který drží přerušovaný půst, byl pozorován zdravý úbytek váhy. Vědecké studie mimo jiné naznačují, že přerušovaný půst může mít pozitivní účinky na lidské zdraví, především na srdce a mozek. Přerušovaný půst může zlepšit citlivost na inzulín, což je klíčové pro kontrolu hladiny cukru v krvi.
ORGANICKÁ STRAVA
Tato alternativní strava je založena na konzumaci biopotravin neboli potravin, které byly vyprodukovány bez použití jakýchkoliv agrochemických prostředků. Tento trend výživy je spojován se snahou omezit negativní vlivy životního prostředí.