Na vlastnosti potravinářských přídatných látek jsme zvyklí. I přesto jsou éčka na etiketách potravin stále velkým strašákem.
Existuje tvrzení, že pokud chcete jíst zdravě, musíte mít oči na stopkách, pečlivě studovat etikety na každém výrobku a éčkům se zcela vyhýbat. Je to ale opravdu potřeba?
Co kdybychom vám řekli, že ne všechna éčka jsou škodlivá? Přinášíme vám přehled o tom, co jsou éčka v potravinách, která éčka škodí, a která éčka jsou naopak pro naše zdraví prospěšná.
Co to jsou Éčka?
Éčka v potravinách jsou hovorovým výrazem pro potravinářské přídatné látky neboli aditiva.
Tyto látky se nekonzumují samy o sobě jako potraviny, ale používají se pro úpravu technologických a senzorických vlastností potravin.
Celkem existuje 26 funkčních tříd potravinářských přídatných látek, které mimo jiné zahrnují konzervanty, emulgátory či barviva, dále také regulátory kyselosti, stabilizátory a sladidla, nebo třeba antioxidanty a zvýrazňovače chuti.
Zatímco některá éčka v potravinách vzbuzují kontroverze, jiné mají na zdraví člověka neutrální či dokonce pozitivní vliv. Která éčka jsou škodlivá? A která éčka našemu zdraví prospívají? O tom se dočtete v následujících řádcích.
Proč právě Éčka?
Víte, proč se éčkům říká éčka? Svůj název získala kvůli písmenu E, kterým začíná kód, jenž označuje a definuje konkrétní aditivum.
Kromě písmene E kód obsahuje také 3, někdy 4 číslice. A ptáte se, co znamená označení E?
Písmeno E není zkratkou pro „emulgátory“, ale pro „Evropu“, jelikož je označení stanoveno Evropskou legislativou, jež specifikuje, které látky budou mít přiřazený tento kód.
Co způsobují éčka?
Ačkoliv použití potravinářské přídatné látky samo o sobě nemusí být znakem méně kvalitní potraviny, u vyššího počtu éček, které je charakteristické pro vysoce průmyslově zpracované potraviny, už to tak bývá.
Éčka mohou způsobovat různé zdravotní problémy od obezity, astma, přes trávicí potíže a kožní problémy až po vznik rakoviny.
U některých skupin aditiv hovoří o negativních účincích na zdraví, což je umocněno v případě: nadměrné konzumace dané potraviny, nebo u citlivých osob, nebo u dětí a mladistvých.
Použití potravinářských přídatných látek v nezpracovaných potravinách není dovolené.
Jsou všechna Éčka v potravinách škodlivá?
Hodně lidí, hodně názorů.
Zejména výrobci potravin se staví za názor, že jejich potraviny neobsahují éčka, tedy nic nevhodného a už vůbec ne škodlivého lidskému zdraví.
Jiní jsou zase zastánci „čistého stravování“ a tvrdí, že každé éčko je špatné – opak je však pravdou.
Ačkoliv bývají éčka v potravinách vnímány zpravidla jako problematické látky, najdou se mezi nimi takové, které mají na lidský organismus pozitivní vliv.
Která Éčka jsou škodlivá?
Nevhodná éčka jsou v naprosté většině chemicky připravované látky (například z dehtu, ropy a dalších surovin).
Tyto látky mohou způsobovat alergické reakce. Taková éčka jsou však tolerovaná.
Vyloženě škodlivá a nepovolená éčka jsou taková, u nichž byl v provedených toxikologických studiích zjištěn výskyt karcinogenních účinků a dalších nežádoucích účinků.
Patří do nich skupiny dusitanů (dusitan draselný a dusitan sodný) a azobarviv (tartrazin, chinolinová žluť, žluť SY, azorubin, červeň allura, ponceau 4R).
Která Éčka jsou prospěšná?
Zdraví prospěšná jsou éčka přírodní a bezpečná. Jedná se o zcela přirozené součásti potravin či jejich ingrediencí.
Příkladem mohou být: plyny – kyslík a dusík, včelí vosk nebo barviva chlorofyl, karoteny či kurkumin.
Některá éčka jsou svým chemickým složením identická s běžnými přírodními látkami, ale získávají se synteticky. Většinou je důvodem jejich levnější výroba, například riboflavin nebo kyselina askorbová.
Barviva vitamin C a pektiny se v lidském organismu chovají jako prebiotická vláknina.
Jde to i bez Éček
Které potraviny vůbec neobsahují éčka? Éčka nenajdeme v nezpracovaných potravinách, které by také měly tvořit základ vaší stravy.
Nejsou v nezpracovaném ovoci, zelenině a masu, medu, cukru, máslu, celozrnných obilovinách, v kávě, čaji a neochucených mléčných výrobcích. U ostatních je potřeba číst etiketu se složením.
Tereza vystudovala práva na Masarykově univerzitě v Brně. Má dlouholetou praxi, od roku 2012 se živí jako redaktorka, novinářka, reportérka a překladatelka. Psaním se zabývá i ve svém volném čase a jejím snem je jednou vydat svoji vlastní knihu. Miluje pečení a svým blízkým s oblibou připravuje dorty a jiné dobroty.