Sychravé počasí, zkracující se dny a všude slyšitelné kašlání a kýchání, to je podzim. Právě po dlouhém létě, kdy najednou přijde zima, bývají lidé nejvíce nemocní a není se čemu divit. Stačí nastoupit do prostředku hromadné dopravy, a minimálně dva lidé tam budou nachlazení, to samé v práci, v obchodě, kamkoliv půjdete. To potom člověk musí mít hodně silnou imunitu, aby neonemocněl také. Co tedy dělat, když vás potká podzimní nachlazení a jak poznat, že jde stále jen o nachlazení a ne o nic vážnějšího?
Předně, jak vůbec můžete rýmu dostat? Mnoho lidí si myslí, že je to z prochladnutí, ale to samo o sobě rýmu nezpůsobí, jen to oslabí vaši imunitu a vy se pak snáze nakazíte. Rýma je virové onemocnění a nejčastěji ji dostanete od někoho, kdo už je nakažený. Stačí se v tramvaji chytit stejné tyče jako nakažený, popřípadě na vás někdo kýchne a viry se přenesou. První příznaky nachlazení se projeví asi po třech dnech po nakažení.
První známkou je škrabání nebo bolest v krku. Později se přidá kýchání, objeví se rýma a člověk se cítí oslabený a nemocný. Někdy se s nachlazením pojí i zvýšená teplota, někdy se přidá i kašel. 
Většinou by nachlazení mělo přejít do čtyř dnů, pokud však onemocnění nepřejde ani po deseti dnech, kašel po dvou týdnech, pak je nejvyšší čas navštívit praktického lékaře.
I obyčejné nachlazení se však může zkomplikovat. Častý je zánět středního ucha nebo zánět dutin, které však nemají už na vině viry, ale bakterie. Při nachlazení totiž oteče nosní sliznice a sekrety zablokují dýchací cesty. To vytvoří ideální prostřední pro bakterie. V horších případech se mohou dostat do průdušek nebo do plic a pak vznikají vážné choroby jako zápal plic nebo zánět průdušek. O tom, že už nejde jen o nachlazení vás varuje vysoká horečka, bolest na hrudi, dýchací obtíže nebo bolesti hlavy. Pak nemá cenu se přesvědčovat o tom, že s rýmou se přece k lékaři nechodí a raději byste ho měli neprodleně navštívit.