Nemocnice. Toto slovo vyvolává ve většině lidí nepříjemné pocity. Někdo má nemocnici spojenou s vlastní zkušeností, kdy byl hospitalizován v důsledku nějaké nehody a následné operace, což asi není pro nikoho příjemné. Spousta lidí ji má spjatou s dětstvím, kdy byli jako malí nuceni podstoupit zákrok zvaný „trhání mandlí“, který jim v té době často připadal bezpředmětný a nerozuměli tomu, proč je paní doktorka a rodiče na něj nutí jít. Samozřejmě jsou mezi námi i tací šťastlivci, kteří v nemocnici hospitalizováni nikdy nebyli. To však neznamená, že v ní nikdy nebyli navštívit známého na lůžkovém oddělení či tam nemuseli absolvovat nějaké vyšetření. Někteří z nás zase zažili noční nebo víkendové návštěvy pohotovosti s angínou či záněty středního ucha. Nějaké povědomí o nemocnici má zkrátka každý a asi není nikdo, kdo by se do ní těšil, nebo její návštěvu vyhledával. Faktem ale je, že i když do ní chodíme celý bolavý a nešťastní, odcházíme z ní vyléčení nebo aspoň s pocitem podstatné úlevy s receptem v ruce.
Každá správná nemocnice má několik částí. Lůžkové oddělení, kde leží hospitalizovaní lidé nebo lidé po nějaké operaci či zákroku. Tam se dostaneme asi až jako poslední, pokud nás nedoveze sanitka s akutními problémy nebo zraněním a nejdeme rovnou na sál. To se ale moc často nestává. Většinou nejdříve zamíříme na specializované ambulance, kde nás vyšetří a řeknou nám další postup. Dalšími částmi nemocnice jsou paraklinická oddělení a samozřejmě technické zázemí a část, kde je samotné vedení nemocnice (s těmi se až na výjimečné případy moc nesetkáváme).
Fakultní nemocnice jsou v podstatě tytéž nemocnice, jen s tím rozdílem, že spolupracují s příslušnou lékařskou fakultou, mohou se v nich provádět různé fakultní výzkumy a také praktická výuka mediků. Jednou z takových nemocnic je třeba Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Poliklinika se zase od klasické nemocnice nebo fakultní nemocnice liší tím, že nemá lůžkové oddělení, tedy lidi léčí jen ambulantně. Ať už je však nemocnice jakéhokoliv typu, poslání mají všechny stejné- léčit a uzdravovat všechny nemocné. A i když se nám do ní mnohdy nechce, mějme na paměti, že nám tam i přes všechny nepříjemnosti pomohou.
