Říká se, že oči jsou bránou do duše. S mimikou můžeme pracovat, jak chceme. Když jsme smutní, můžeme předstírat úsměv, když něco tajíme, můžeme se tvářit lhostejně, nebo když jsme naopak veselí, nemusíme to vždy dávat najevo, pokud nechceme. Oči ale neobelžeme. Už jste někdy slyšeli frázi „směje se očima“? Když vidíme opravdu šťastného člověka, můžeme si všimnout, že se mu to štěstí jaksi zračí v očích. Jeho oči jsou lesklé, doširoka otevřené a plné života, zkrátka opravdu vypadají, jakoby se smály. Jinak tomu není ani v opačném případě, tedy když jsme smutní. Naše oči jsou povadlé, bez života a zkrátka smutné.
U zvířat, speciálně u psů, jsme na to číst z očí zvyklý. Když je pes šťastný, lidé často říkají, že vypadá, jakoby se smál. Vzhledem k tomu že psi neovládají mimiku, jsou oči jediným ukazatelem jejich pocitů. Například všichni určitě známe smutné psí oči. A jak je možné, že řeč psích očí přečteme o tolik snadněji než lidských? Vzhledem k tomu, že psi nepoužívají žádných jiných výrazů v obličeji, neodvádí nic naši pozornost a vnímáme v podstatě to jediné, co nám může v psích pocitech napovědět- oči. Není pochyb o tom, že i my lidé máme schopnost „mluvit očima“, ale kvůli jiným výrazným gestikulacím a výrazům v obličeji od nich můžeme naprosto odvézt pozornost. Dobrý pozorovatel a člověk, který umí číst řeč těla, ale na oči nikdy nezapomene, protože ví, že právě oči nám toho prozradí nejvíc.
Ať už jsou naše oči posmutnělé či veselé, ať už mají barvu modrou, zelenou či hnědou, jedno mají všechny oči společné- díky nim máme jeden z našich pěti smyslů, a to zrak. Zrak je pro lidi nejdůležitějším smyslem, skrz něj vnímáme asi 80% všech informací. Všechny ostatní smysly dokážeme na chvíli vypnout či je prostě nepoužívat, u zraku už je to ale těžší. Můžeme jít po ulici se sluchátky v uších, poslouchajíc naši oblíbenou hudbu a nevnímajíc zvuky ulice, po které jdeme. Těžko ale projdeme tou samou ulicí bez úhony, pokud budeme mít zavřené oči. Bez zraku bychom neviděli vyrůstat naše děti, smát se našeho partnera ani bychom si nepřečetli tento článek.
Poslední dobou jsou však problémy s očima čím dál častější. Brýle už potřebuje snad každý třetí člověk a onemocnění ve formě různých typů zákalů, už také není výjimkou. Naštěstí jde doba dopředu a oční nemoci, které byly dříve neléčitelné, nebo znamenaly trvalou ztrátu zraku, dnes vyřeší jeden malý zákrok na oční klinice. Lidé, kteří dřív bez brýlí nerozpoznali ani člověka, stojícího před nimi mají dnes možnost zase normálně vidět. O množství typů kontaktních čoček a brýlích ani nemluvě. V dnešní době už snad neexistuje problém, s kterým by nám oční lékař nebyl schopný pomoct. Na nás už je jen k němu přijít.
