V dnešním hektickém světě, kdy je stres a tlak okolí každodenní realitou, je psychohygiena zásadním prvkem péče o duševní a tělesné zdraví. Přestože dbáte o svou fyzickou kondici, často se může stát, že podceníte význam péče o psychickou pohodu. V dnešním článku se budeme věnovat psychohygieně – představíme vám nejen důvody, proč byste se měli starat o svou psychiku, ale také metody, jak to lze v reálném životě realizovat. Připravte se na cestu k duševnímu zdraví a rovnováze, které pozitivně ovlivní každý aspekt vašeho života.
Duševní hygiena
Co to je duševní hygiena? Duševní hygiena je nauka, nebo také soubor metod, zásad a principů. Ty podporují a pomáhají udržovat duševní zdraví. Stejně, jako fyzická hygiena – očista těla, je důležitá i emoční hygiena, tedy očista duše.
Metody psychohygieny slouží pro člověka jako návod, jak si cílevědomě upravit životní styl a životní podmínky takovým způsobem, aby se stal vyrovnanějším a odolnějším vůči nepříznivým vnějším vlivům (například stres, spěch a problémy).
Psychohygiena klade důraz na podporu duševního zdraví a duševní rovnováhy. Je předlohou toho, jak preventivně předcházet psychickým obtížím, které mají za následek i potíže somatické. Pokud máte pocit, že vás ovládají negativní emoce, čtěte dál.
Proč je psychohygiena důležitá?
Proč je péče o duševní zdraví tak důležitá? Psychohygiena je důležitou prevencí vzniku psychických a z nich plynoucích psychosomatických onemocnění. Člověk se na základě dodržování správné psychohygieny stává odolnějším i proti tělesným onemocněním.
Díky dodržování psychohygienických metod je člověk celkově vyrovnanější a dokáže se lépe na všechno soustředit – jak na práci, tak na odpočinek. S pevným duševním zdravím přichází i lepší nálada, pozitivnější přístup k životu. Člověk tak lépe funguje v sociální sféře, podporuje zdravé sociální vztahy.
V neposlední řadě přichází subjektivní spokojenost. Pomocí psychohygieny se lépe naučíte vyrovnávat se s problémy a se stresem. Člověk, který se naučí žít vyrovnaně, dosahuje vnitřní spokojenosti a lépe snáší negativní citová vypětí a stres.
Metody psychohygieny
Péče o duševní zdraví se skládá z mnoha metod, které si každý může přizpůsobit svým životním podmínkám. Mezi základní metody patří:
- Dostatečný spánek – Každodenní přísun spánku by měl být ideálně mezi 7-8 hodinami, samozřejmě s ohledem na stáří člověka. Pro pravidelný spánek je doporučeno nastavit si specifické časy, v kolik chodit spát a kdy vstávat a zvést si tak rutinu.
- Vyvážená a zdravá strava – Abyste byli zdraví po duševní stránce, musíte být nejprve zdraví po fyzické stránce. Základem duševního zdraví je zdravá a především strava. Ta vytváří tělesnou konstituci člověka a zajistí maximální zásobu energie.
- Pravidelný pohyb – Pohyb doplňuje vyváženou stravu. Je nepostradatelný pro zdraví člověka obecně. Pomáhá udržovat tělo v kondici, podporuje psychické zdraví a dodává sebevědomí.
- Time management – V teorii rada o správném hospodaření s časem mnohem jednodušší, než v praxi. V dnešní době, kdy je všechno příliš uspěchané, můžete mít pocit, že nemáte čas na uspokojení základních potřeb, natož na relaxaci. Na člověka je ze všech stran kladeno velké množství povinností. Neměl by však nikdy zapomínat na vytvoření času pouze pro odpočinek a relaxaci. Může být pasivní i aktivní. I u této metody je doporučeno vytvořit si rutinu, pravidelný denní rytmus práce a odpočinku.
- Relaxační a autoregulační cvičení – Základním stavebním kamenem psychohygieny jsou taktéž relaxační a autoregulační cvičení. Ta pomáhají k cílevědomému zvládání stresu a podpoře duševní vyrovnanosti. Relaxační metodou je například cvičení jógy, která propojuje relaxaci, tělesné protažení a trénink správného dýchání.
Pro koho je psychohygiena důležitá?
Zásady psychohygieny obsahují základní principy zdravého životního stylu. Ty by měli ideálně využívat všichni lidé na světě. Nebo alespoň ti, jejichž cílem je žít zdravým a vyrovnaným životem.
Některé profese jsou však rizikovější, co se stresových a vypjatých situací týče. Pro takové osoby by měly být tyto zásady vodítkem, jak vést život. Přepracování, stres, nezdravá strava, nedostatek spánku a málo pohybu si může velice brzy vyžádat svou daň. Může se to na člověku podepsat ve formě civilizačních chorob – kupříkladu cukrovka, vysoký krevní tlak či obezita. Nebo ve formě rozpadu sociálních vztahů či rozvoji vlastní duševní nevyrovnanosti.
Nejvíce rizikovou skupinou jsou osoby se sedavým způsobem života; osoby, které mají psychicky či fyzicky náročné povolání; či osoby, které jsou náchylnější ke vzniku psychických onemocnění.
Velmi důležité a nezbytné je připomínat zásady psychohygieny už malým dětem. Učit je, jak pečovat o duševní zdraví, by ideálně mělo být součástí školní výuky, aby si principy psychohygieny pravidelně osvojovaly a staly se tak přirozeným a nedílným elementem jejich života.