Délku života ovlivňuje mnoho faktorů, řada z nich je částečně korelovaná. Je to strava daného jedince, ekonomika země, infrastruktura, také stav zdravotnictví, úroveň kriminality, životní prostředí nebo například vojenský stav země.
Na světě existuje pouze 5 zón, kde je nejvyšší dlouhověkost. Vědci se již spoustu let zabývají studiem těchto zón a snaží se odhalit tajemství jejich obyvatel.
Kde jsou modré zóny ve světě? Kdo vymyslel modré zóny? Co je dělá tak odolnými a umožňuje jim žít tak dlouho? Existuje tajný návod na dlouhověkost?
Co jsou modré zóny?
Modré zóny, v angličtině Blue Zones, jsou určité oblasti, kde se lidé dožívají 100 a více let. Modrá zóna dlouhověkosti se od zbytku světa liší tím, že se zde vyskytuje až nezvykle vysoká koncentrace stoletých lidí.
Kde jsou modré zóny ve světě?
Na světě existuje 5 modrých zón:
- Loma Linda, Kalifornie, USA
- Nicoya, Kostarika
- Sardinie, Itálie
- Ikaria, Řecko
- Okinawa, Japonsko
| Země | Oblast | Průměrná délka života |
|---|---|---|
| USA | Loma Linda, Kalifornie | 87 |
| Kostarika | Nicoya | 85 |
| Itálie | Sardinie | 82 |
| Řecko | Ikaria | 83 |
| Japonsko | Okinawa | 84 |
Modrá zóna dlouhověkosti
Jaký je tajný návod na dlouhověkost? Život v modrých zónách je komplexní fenomén, který nelze shrnout do jednoduchého návodu.
Existuje mnoho faktorů, které pravděpodobně přispívají k dlouhověkosti obyvatel těchto oblastí.
Nicméně, můžeme s jistotou říci, že střídmá strava bohatá na rostlinné výrobky, dostatek fyzické aktivity, silné sociální vazby a nízká hladina stresu jsou bezpochyby těmi nejdůležitějšími faktory, které mohou zvýšit šanci na zdravější a delší život.
Společné rysy modrých zón
Strava
Obyvatelé modrých zón se stravují střídmě a převážně rostlinně. Strava je bohatá na sezónní zeleninu a ovoce s převahou rostlinných složek (obiloviny, luštěniny, semena a ořechy).
Maso nekonzumují vůbec, nebo maximálně 1–2 týdně. Omezují průmyslově zpracované potraviny, rafinované cukry, trans-tuky, alkohol, kofein a jiné návykové látky. Na dlouhověkost vám pomůže detox organismu.
Fyzická aktivita
Pravidelná, mírná fyzická aktivita je klíčem k udržení zdraví a podpoře dlouhověkosti.
Lidé v modrých zónách zůstávají aktivní každý den. Pravidelná fyzická aktivita a cvičení mají opačný efekt, zpomaluje stárnutí a podporuje zdraví.
Jak na dlouhověkost? Každý den choďte na procházku. Do práce či do školy běžte pěšky, nebo jeďte na kole.
Ve volných chvílích si zajděte do posilovny, zacvičte si doma nebo si na hřišti zahrajte míčový sport. Víkendy si užijte v přírodě při geocachingu anebo na výletě.
Silné sociální vazby
Úzké a kvalitní rodinné vztahy a úcta ke stáří jsou v modrých zónách jedním ze základních pilířů dlouhověkosti.
Zvykem v těchto oblastech bývá, že jsou stárnoucí rodiče součástí domovů mladší generace, nebo bydlí blízko. To má za následek menší výskyt nemocí a úmrtnosti.
Nízká hladina stresu
Obyvatelé modrých zón nám ukazují, že jedním z klíčů k dosažení dlouhověkosti je nízká hladina stresu.
V těchto jedinečných oblastech světa, kde je průměrná délka života neobvykle vysoká, je tempo života často pomalejší a méně hektické než ve velkých městech a moderních společnostech.
Vědecký výzkum potvrzuje, že stres je významně spojen se zvýšením zánětlivých procesů v těle, které mohou urychlit stárnutí.
Jak na dlouhověkost? Vyhýbejte se stresovým situacím, praktikujte dechová cvičení, pravidelně meditujte. Vyzkoušejte otužování, které může tělo posílit a zlepšit jeho schopnost zvládat stresové situace.
Dlouhodobý smysl života
Lidé žijící v modrých zónách mají silný smysl života. Ať už v podobě náboženské víry, práce nebo koníčků.
Myšlenka „mít pro co žít“ je základním kamenem životní filozofie pro život v modrých zónách. Výzkumy potvrzují, že mít smysl života je klíčové pro dosažení dlouhověkosti a štěstí.
Lidé, kteří mají jasně definovaný svůj smysl, jsou obecně šťastnější a žijí delší a plnější život.
Nutno podotknout, že všechny uvedené oblasti s dlouhověkostí mají další společný jmenovatel: bezprostřední blízkost k moři.
To naznačuje, že mořské prostředí a životní styl s ním spojený hraje důležitou roli v dlouhověkosti.
Život v modrých zónách
Modré zóny leží ve vyspělých a politicky stabilních zemích, které mají kvalitní zdravotní péčí.
Jsou to oblasti, kde se zachoval tradiční způsob života. Přestože jsou modré zóny rozmístěny po celém světě a mají odlišnou geografickou polohu, mají určité společné vlastnosti.
Patří k nim převaha rostlinné stravy (především luštěniny a ořechy), pravidelná fyzická aktivita, smysl života, nekuřáctví, zbožnost a funkční rodinné i společenské vztahy.
Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón
Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón (z anglického originálu Live to 100: Secrets of the Blue Zones) je dokumentární seriál, který v roce 2023 uvedla streamovací platforma Netflix.
Pořadem, jenž je založen na stejnojmenné knize, nás provází její autor Dan Buettner.
Tento americký výzkumník, spisovatel, řečník a držitel tří Guinessových rekordů v dálkové cyklistice se o tyto oblasti, kde je vysoká dlouhověkost, zajímal dávno před premiérou dokumentu Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón.
V roce 2003 začal podnikat cesty do těchto destinací. Nejezdil sám – spolupracoval s řadou oborníků antropologů, historiků, dietologů a genetiků.
O dva roky později pak o fenoménu modré zóny svět informoval v měsíčníku National Geographic Magazine.
Kdo vymyslel modré zóny?
S konceptem modré zóny poprvé přišel Michel Poulain v roce 2000.
Profesor z Katolické univerzity v belgické Lovani, demograf a světový odborník na studium dlouhověkosti spolupracoval s dalším vědcem Gianni Pesem. Zcela první modrá zóna dlouhověkosti byla identifikována na Sardinii.
Poté spolupracoval i s Danem Buttnerem a zkoumali život v modrých zónách v Japonsku, na Kostarice a v Řecku.
Tereza vystudovala práva na Masarykově univerzitě v Brně. Má dlouholetou praxi, od roku 2012 se živí jako redaktorka, novinářka, reportérka a překladatelka. Psaním se zabývá i ve svém volném čase a jejím snem je jednou vydat svoji vlastní knihu. Miluje pečení a svým blízkým s oblibou připravuje dorty a jiné dobroty.