Život bez partnera už dávno neznamená společenskou výjimku. Přesto kolem tématu singlehood stále existuje řada stereotypů. Jak Češi vnímají singles oproti jiným zemím? Je singlehood volba, nebo náhoda, a záleží vůbec na tomto rozdílu? Je v Česku infrastruktura přizpůsobená pro jednoho v oblasti bydlení, cestování i financí? Přibývá singles v Česku, nebo jde pouze o mediální obraz? Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete v následujícím článku.
Obsah článku
Singlehood v Česku není okrajový jev
Pojem singlehood označuje životní období nebo životní styl člověka bez partnerského vztahu. Neznamená automaticky, že člověk žije sám. Stejně tak neplatí, že každý, kdo bydlí sám, je single. Statistiky proto rozlišují partnerský stav a domácnost jednotlivce.
Podle šetření Životní podmínky vzrostl podíl jednočlenných domácností z přibližně 23 % v roce 2005 na téměř 32 % v roce 2024. Nejde tedy o krátkodobý výkyv ani mediální obraz, ale o dlouhodobou demografickou změnu.
Roste také počet mladších ekonomicky aktivních lidí, kteří žijí samostatně. Vedle nich tvoří velkou skupinu senioři, zejména ženy po ovdovění. Právě proto není vhodné všechny singles vnímat jako jednu homogenní skupinu.
Přibývá singles v Česku, nebo jde jen o mediální obraz?
Český statistický úřad zaznamenává postupné zmenšování průměrné velikosti domácností. Zatímco před 20 lety připadalo na jednu domácnost přibližně 2,5 osoby, dnes jde zhruba o 2,3 osoby. Současně roste počet lidí, kteří vedou samostatnou domácnost. Tento vývoj souvisí s pozdějším uzavíráním manželství, vyšším věkem při narození prvního dítěte, delší délkou života i větší ekonomickou nezávislostí žen.
Počet domácností tvořených jedním dospělým bez dětí dlouhodobě roste téměř ve všech členských státech. Česká republika tak není výjimkou, ale součástí širší evropské demografické změny.
Jak Češi vnímají život bez partnera oproti jiným zemím?
Česká společnost prošla během posledních 30 let výraznou proměnou. Ještě v 90. letech bylo manželství považováno za téměř samozřejmou součást dospělosti. Dnes je pohled výrazně otevřenější.
Ve srovnání se západní Evropou však Češi stále častěji spojují dlouhodobý život bez partnera s otázkami typu, zda jde o vlastní rozhodnutí nebo důsledek okolností. Ve Skandinávii nebo v Nizozemsku bývá samostatný život mnohem běžnější součástí životního cyklu a není tolik spojován se společenským očekáváním založit rodinu.
Mladší generace v Česku zároveň přikládá větší význam vzdělání, kariéře nebo osobnímu rozvoji před vstupem do dlouhodobého vztahu. Výsledkem je pozdější zakládání rodin i delší období, během něhož lidé žijí sami.
Je singlehood volba, nebo náhoda?
Jednoduchá odpověď neexistuje. Rozhodující je skutečnost, že statistiky nerozlišují motivaci jednotlivých lidí.
Část lidí vnímá život bez partnera jako vědomě zvolený životní styl. Oceňují větší časovou flexibilitu, možnost rozhodovat samostatně nebo svobodně měnit zaměstnání či místo bydliště.
Jiní se ocitají v období singlehood po rozvodu, rozpadu dlouhodobého vztahu nebo po úmrtí partnera. Další skupina partnera aktivně hledá, ale zatím vhodný vztah nenalezla.
Je infrastruktura v Česku přizpůsobená pro jednoho?
Právě zde se ukazuje největší rozdíl mezi rostoucím počtem singles a skutečnou připraveností společnosti.
Bydlení pro jednotlivce
Bytový fond v Česku vznikal převážně pro rodiny. Malometrážních bytů sice postupně přibývá, jejich ceny však rostou rychleji než příjmy mnoha domácností. Jeden člověk navíc nese všechny náklady na nájem, energie i služby sám. Náklady na bydlení proto představují pro jednotlivce výrazně vyšší finanční zátěž než pro páry se společným rozpočtem.
Cestování jednotlivců
Cestovní kanceláře i hotely stále často počítají s dvojicemi. Známým příkladem je příplatek za jednolůžkový pokoj. Ten může představovat několik tisíc korun navíc. Situace se postupně mění díky individuálním rezervacím přes internet nebo nabídce menších apartmánů, přesto rozdíly přetrvávají.
Finance a pojištění
Finanční produkty bývají konstruovány pro domácnosti s více příjmy. Jeden výpadek příjmu proto představuje pro člověka žijícího samostatně výrazně vyšší riziko. Vyšší význam zde získává finanční rezerva, pojištění pracovní neschopnosti nebo dlouhodobé investování.
Nejčastější omyly o singlehood
Mnoho lidí si stále myslí, že každý single je osamělý. Dlouhodobě se však ukazuje, že pocit osamělosti není přímo závislý na partnerském stavu. Člověk může být spokojený bez partnera stejně jako nespokojený ve vztahu.
Dalším častým omylem je představa, že singles představují pouze mladé lidi kolem 30 let. Ve skutečnosti tvoří významnou část jednočlenných domácností senioři. Český statistický úřad uvádí, že mezi lidmi žijícími samostatně převažují ve vyšším věku ženy, což souvisí s vyšší délkou života.
Co dnes znamená singlehood v Česku?
Singlehood v Česku už nepředstavuje okrajový životní styl. Statistiky potvrzují, že domácností jednotlivců dlouhodobě přibývá a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Česká společnost se postupně přizpůsobuje, přesto oblast bydlení, cestování i některých finančních produktů stále více vyhovuje párům než jednotlivcům.
Rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným životem bez partnera není z pohledu fungování společnosti nejdůležitější. Podstatnější je, aby lidé měli vytvořené podmínky pro kvalitní, ekonomicky stabilní a společensky aktivní život bez ohledu na to, zda žijí sami nebo ve vztahu.
Zdroje: Eurostat.eu, StatistikaaMy.gov.cz, MinisterstvoPráce.gov.cz, OECD.org, MagazínMUNI.cz
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.