Představte si infekci, která byla dříve běžně léčitelná antibiotiky, ale dnes na stejný lék nereaguje. Právě tento problém označujeme jako antibiotická rezistence. Bakterie se dokážou přizpůsobovat a některé z nich přežijí i léčbu, která by je za běžných okolností zničila.
Proč bakterie přestávají reagovat na antibiotika? Jak rezistence vzniká a proč může komplikovat léčbu infekcí? A co můžete udělat pro prevenci infekcí a omezení dalšího šíření odolných bakterií?
Obsah článku
Co je antibiotická rezistence a proč komplikuje léčbu infekcí?
Antibiotická rezistence znamená, že bakterie dokáže přežít působení určitého antibiotika. Neznamená to, že si člověk na antibiotikum vytvoří odolnost. Změna probíhá přímo u bakterií.
Pokud je bakterie rezistentní vůči běžně používanému léku, léčba infekce se může výrazně zkomplikovat. Lékař musí zvolit jiné antibiotikum, případně využít mikrobiologické vyšetření k určení původce a jeho citlivosti. Léčba potom může být delší a náročnější.
Problém přitom není pouze teoretický. V Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru jsou infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům každoročně spojovány s více než 35 000 úmrtími.
Jak bakterie získávají odolnost vůči antibiotikům?
Bakterie se rychle množí a během tohoto procesu mohou vznikat genetické změny. Pokud některá změna umožní bakterii přežít působení antibiotika, získává výhodu. Citlivé bakterie jsou léčbou potlačeny, zatímco odolnější mohou přežít a dále se rozmnožovat.
Bakterie navíc mohou získávat geny rezistence od jiných bakterií. Odolnost se tak nemusí šířit pouze mezi potomky jedné bakterie. Genetická informace může přecházet také mezi různými bakteriálními populacemi.
Existuje několik mechanismů, kterými bakterie antibiotikum zneškodní. Mohou například léčivou látku rozložit pomocí enzymů, změnit místo, na které antibiotikum působí, nebo ji pomocí takzvaných efluxních pump aktivně odstranit z buňky.
Proč nesprávné užívání antibiotik podporuje rezistenci?
Antibiotika působí proti bakteriím. Na virové infekce, například běžné nachlazení, neúčinkují. Přesto může jejich nevhodné používání vytvářet podmínky pro další šíření rezistentních bakterií.
Rizikem je například užívání antibiotik bez doporučení lékaře, používání zbylých léků z předchozí léčby nebo jejich sdílení s jinou osobou. Každá infekce navíc nemusí být způsobena stejnou bakterií a konkrétní antibiotikum proto nemusí být účinné.
Antibiotika zároveň nezasahují pouze původce infekce. Mohou ovlivnit také přirozené bakterie žijící například ve střevě. Změny mikrobiomu mohou vytvořit prostor pro další šíření odolných mikroorganismů.
Jaká je antibiotická rezistence v České republice?
Situace v České republice se liší podle konkrétní bakterie a typu antibiotika. U některých rezistentních infekcí se daří vývoj zlepšovat, u jiných však odolnost narůstá.
Například mezi lety 2019 a 2023 vzrostl počet infekcí krevního řečiště způsobených Escherichia coli rezistentními vůči cefalosporinům třetí generace o 24,2 %. Ještě výraznější nárůst byl zaznamenán u Klebsiella pneumoniae rezistentní vůči karbapenemům. Zde se incidence zvýšila přibližně o 189 %.
Karbapenemy patří mezi takzvaná rezervní antibiotika. Používají se zejména u závažných infekcí způsobených bakteriemi, které nereagují na běžnější léčbu. Právě proto je jejich účinnost pro zdravotnictví velmi důležitá.
Jak pomáhá prevence infekcí?
Antibiotická rezistence není problémem pouze nemocnic. Rezistentní bakterie se mohou šířit mezi lidmi, zvířaty a životním prostředím.
Základem prevence infekcí je hygiena rukou, očkování, bezpečné zacházení s potravinami a dodržování hygienických pravidel ve zdravotnických zařízeních. Čím méně bakteriálních infekcí vznikne, tím méně často je nutné používat antibiotika.
Důležité je také užívat antibiotika pouze podle doporučení zdravotníka. Zbylé léky není vhodné schovávat pro budoucí onemocnění ani je poskytovat někomu jinému.
Proč některé infekce nejdou snadno léčit?
Některé infekce se dnes léčí obtížněji proto, že bakterie mohou být vůči používaným antibiotikům odolné. Antibiotická rezistence vzniká v důsledku genetických změn a šíření genů rezistence mezi bakteriemi. Její rozvoj podporuje také nevhodné používání antibiotik.
Řešením proto není pouze hledání nových léčiv. Stejně důležitá je správná diagnostika, odpovědné používání antibiotik a důsledná prevence infekcí. Právě tím lze pomoci zachovat účinnost antibiotik i pro pacienty, kteří je budou v budoucnu skutečně potřebovat.
Zdroje: StátníZdravotníÚstav.gov.cz, NárodníInstitutVirologieaBakteriologie.cz, VŠCHTPraha.cz
Studie:
Molecular mechanisms of antibiotic resistance revisited
Antibiotic Resistance: One Health One World Outlook
Antibiotic Resistance and Microbiota Response
Link Between Antibiotic Persistence and Antibiotic Resistance in Bacterial Pathogens
Antibiotics and Antibiotic Resistance- Flipsides of the Same Coin
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.