Příchod do zaměstnání v České republice neznamená pouze podpis pracovní smlouvy a převzetí zaměstnanecké karty. Důležitou součástí pracovního života je také zdravotní pojištění. Právě zde mohou mezi jednotlivými skupinami cizinců vzniknout zásadní rozdíly.
Kdy má cizinec pracující v ČR veřejné zdravotní pojištění? Jaký je rozdíl mezi veřejným a komerčním zdravotním pojištěním? Jak funguje zdravotní pojištění pro občany EU, EHP a Švýcarska? Co platí pro cizince ze zemí mimo EU? A co musí cizinec udělat po nástupu do zaměstnání? Na tyto otázky odpovíme v následujícím článku.
Obsah článku
Kdy má cizinec pracující v ČR veřejné zdravotní pojištění?
Základním pravidlem je, že cizinec může být účasten českého veřejného zdravotního pojištění, pokud splní zákonné podmínky. Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je rozhodující například trvalý pobyt v České republice nebo zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem v ČR.
Pro zaměstnance bez trvalého pobytu je proto klíčové, kde pracuje. Cizinec ze země mimo EU, který v ČR nemá trvalý pobyt, může být prostřednictvím zaměstnání účasten veřejného zdravotního pojištění. Po skončení takového zaměstnání však jeho účast nemusí pokračovat automaticky.
Důležitou výjimkou jsou situace upravené evropskými předpisy. Člověk totiž nemůže být podle evropských pravidel současně povinně pojištěn ve více členských státech. Rozhodující může být například stát, ve kterém vykonává výdělečnou činnost.
Jaký je rozdíl mezi veřejným a komerčním zdravotním pojištěním?
Veřejné zdravotní pojištění je zákonný systém. Nejde o běžnou soukromou pojistnou smlouvu. Pokud je cizinec jeho účastníkem, pojistné se odvádí podle pravidel stanovených zákonem a zaměstnavatel plní vůči zdravotní pojišťovně významnou část administrativních povinností.
Celková sazba pojistného zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Z této částky se podle zákonných pravidel rozděluje platba mezi zaměstnance a zaměstnavatele.
Komerční zdravotní pojištění funguje jinak. Je založeno na smluvním vztahu mezi cizincem a komerční pojišťovnou. Typicky se týká například osob, které nemají nárok na české veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo zdravotnictví výslovně uvádí, že cizinci bez trvalého pobytu, kteří v ČR nejsou zaměstnáni a nespadají do jiné výjimky, nemohou být účastníky veřejného systému a ve většině případů potřebují cestovní zdravotní pojištění.
Rozdíl je proto zásadní. Nestačí pouze říci, že „cizinec má zdravotní pojištění“. Nejdříve je nutné zjistit, z jakého právního titulu je pojištěn a ve kterém systému.
Zdravotní pojištění pro občany EU, EHP a Švýcarska
Občané členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy Norska, Islandu a Lichtenštejnska, a občané Švýcarska mají v ČR specifické postavení. Při zaměstnání v České republice nepotřebují pracovní povolení a obecně mají na českém trhu práce stejné právní postavení jako občané ČR.
Například: Slovenský občan přijede pracovat do společnosti se sídlem v Praze. Pokud na něj nedopadá výjimka podle evropských pravidel, jeho zaměstnání v ČR zakládá účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění.
Jiná situace může nastat u přeshraničních pracovníků, vyslaných zaměstnanců nebo lidí, kteří pracují současně v několika státech. V těchto případech je nutné určit, právním předpisům kterého státu konkrétní osoba podléhá.
Zdravotní pojištění pro cizince ze zemí mimo EU
U občanů takzvaných třetích zemí je situace více závislá na jejich pobytovém statusu a pracovním vztahu. Cizinec bez trvalého pobytu může být podle českých pravidel účasten veřejného zdravotního pojištění například proto, že je zaměstnán u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR.
Pokud například občan Ukrajiny, Indie nebo Filipín nastoupí do pracovního poměru, který zakládá účast v českém veřejném zdravotním pojištění, zaměstnavatel jej přihlásí u zvolené zdravotní pojišťovny. U cizinců bez trvalého pobytu je evidence navázána právě na zaměstnání. Po jeho skončení zaměstnavatel pojišťovně oznámí ukončení zaměstnání.
Co musí cizinec udělat po nástupu do zaměstnání?
První praktickou povinností zaměstnance je sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Zdravotní pojišťovně přitom nástup do zaměstnání standardně oznamuje zaměstnavatel. Ten musí nástup oznámit nejpozději do osmi dnů od vzniku příslušné skutečnosti.
Cizinec by si měl proto hned při nástupu ověřit, zda zaměstnavatel skutečně disponuje potřebnými údaji. Prakticky může jít například o identifikační údaje pojištěnce a informace o zdravotní pojišťovně.
U občana třetí země bez trvalého pobytu je tento krok mimořádně důležitý. Jeho veřejné zdravotní pojištění může být přímo spojeno s konkrétním zaměstnáním. Po skončení pracovního poměru se proto mění také jeho pojistná situace.
Od roku 2026 je navíc pro zaměstnavatele důležitá elektronická komunikace se zdravotními pojišťovnami. Hromadné oznámení zaměstnavatele a přehled o platbě pojistného se podávají elektronicky.
Zdroje: VšeobecnáZdravotníPojišťovna.cz, InfoCizinci.cz, POHODA.cz, IntegračníCentrumPraha.cz, Cizinci.cz, BlogZamestnávámeCizince.cz, ŠanceDětem.cz
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.